"Ve mně je něco vyššího, co mě vede dobře, když tomu nebráním..."
Pocity jsou lež: Rebelie v psychologii
Knihu je dobré číst postupně od začátku, i když byste si rádi zvolili přímo určitou kapitolu. Proč? Čtení knihy je terapie, v každé kapitole dostanete po kapce něco, co navazuje na předchozí kapitolu, aniž je to vidět. Možná si budete jen myslet, že se něco opakuje. Proto kniha začíná kapitolou o strachu a je uzavřena kapitolou s konkrétním příkladem, jak ven ze strachu. Po přečtení celé knihy budete lépe umět rozpoznávat nástrahy - pocity, umět je rychle odehnat a navíc i poradit ostatním.
Autor: Zdenka Kmuníčková, Dora Růžičková
Rok vydání: 2021
Nakladatelství: Holmberg International
Místo vydání: Olomouc
Vazba: Brožovaná
Jazyk: Čeština
Počet stran: 293
ISBN: 987-80-908358-0-1
CENA: 359 Kč
"Všechno, co se děje, má pro nás nějaký užitečný dopad.
Možná, že se potřebuješ lépe připravit na úkol, po němž toužíš..."
UKÁZKA Z KNIHY
Část knihy: Úvod
D - Když jsme začaly spolu tuhle knihu v květnu 2020 psát, tak mi ze začátku trvalo asi dva měsíce, než jsem se vzpamatovala, bývala jsem vždycky úplně unavená a šla jsem hned spát. A to přesto, že se známe od roku 2006, kdy jsem k tobě začala chodit na konzultace.
Z - Bylo to na tebe silné?
D - Bylo, protože se mi „přeprogramovávala hlava“. Znovu. A to už tě znám!
Z - My jsme totiž nějak naprogramovaní životními okolnostmi, když už používáš tento výraz, ale zrovna tohle naprogramování nemusí být pro život to nejlepší.
D - Kdežto teď, na konci psaní knihy, vidím, že to, co říkáš, je jednoduché, je to čitelné. Dokonce se mi v průběhu psaní téhle knihy urovnaly některé další věci v životě. Jen tím, že jsem tě poslouchala, nechala to na sebe bez odporu působit. Něco jsem si uvědomovala.
Z - Jak věci mají být, ať už jsou do modra nebo do fialova, tak se rovnají a doufejme, že se srovnají.
D - Tvé nasměrování člověka působí mnohdy až nemožně, nezvládnutelně. Sama jsem to kdysi začala chápat až po roce konzultací, pomalu, postupně. Ze začátku jsem tvé rady vnímala tak, že to nejde, že mi nerozumíš, že jsi mi nepomohla. Dokonce jsem odešla a hledala pomoc všude jinde, ale šlo mi vlastně o potvrzení, že pravdu mám já a je to tak, jak já chci, což se mi dostalo. Jenže to nepomáhá, jen to chvilkově uchlácholí. Vrátilo mě to k tobě, protože jsem vevnitř cítila, že tvůj přístup jde do jádra, je přímý, bez berliček, ale bylo to strašně těžké přijmout.
Když jsem to však přijala, výsledky byly rychlé a trvalé. I to byl důvod, proč jsem si přála naučit se tvou metodu a alespoň formou rozhovorů ji sepsat pro další lidi. Věřím, že tato kniha může čtenářům hodně dát už samotným čtením nebo poslechem, kdy se začne možná něco samo uvnitř člověka dít.
Z - Moc bych si přála, aby se to lidem podařilo, jenže mám šedesátiletou zkušenost, že mnohým to trvá roky, než pochopí něco z toho, co se snažím předat, vysvětlit. Ne proto, že si to moc přeju, ale proto, když se to lidem podaří, tak se jim bude daleko líp žít,
i těm kolem nich.
D - Tvůj přístup je opravdu jiný, než je obvyklé, jsi rebelka ve svém oboru!
Z - Karel Čapek v knížce Dášeňka čili život štěněte píše o Hlasu přírody, který štěňátku poroučí. My lidé máme taky Hlas přírody, který nám poroučí a je záhodno mu naslouchat a poslouchat ho. Ale člověk často rebeluje tam, kde nemá, rebeluje proti Hlasu přírody a tam, kde rebelovat má, se nahrbí a poslouchá něco jiného. Když člověk rebeluje, tak musí šikovně, aby ho neupálili. Smyslem rebelie je něco posunout, aby to bylo správně. Když ho upálí, tak nic neposune. Proto je dobré posunovat po větší část svého života tak, jak je to možné. Málokdo má kuráž a sílu jít proti a jít svou cestou. Takovou cestou, aby ho nezabili a kde bude navíc k sobě získávat další lidi.
Milé čtenářky a čtenáři, upřímně vám předkládáme, co máme v mysli a srdci. Přijměte, co vám právě zachutná, a odložte, co nikoli, a nemějte nám nic za zlé.
"Ponech si dokořán otevřená vrátka pro to, že tě může potkat cokoliv a zvídavě to vítej..."