O autorkách

"Skutečně milovat je nic po druhém nechtít..."

MUDr. Zdenka Kmuníčková se narodila 23. června 1933 v Řečicích u Brna. Odmala se potýkala s oční vadou, díky které si však vypěstovala výbornou paměť. Ve dvanácti letech oslepla, ve dvaceti letech jí transplantace oční rohovky zrak opět vrátila, ale jen na chvíli. Se svým handicapem se vyrovnávala po celý život. Sama říká, že vidí „jinak“. V roce 1961 se s rodiči přistěhovala na pražské Vinohrady a v Praze žije dodnes. V roce 1965 navzdory své oční vadě absolvovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Jako psychiatrička pracovala v léčebně v Kosmonosích a na Psychiatrické klinice v Praze. Jako konziliářka v roce 1969 ošetřovala umírajícího Jana Palacha. Třicet let vedla holotropní/integrativní dýchání v Praze a měla soukromou poradnu pro duševní obtíže. Nyní se věnuje dalšímu psaní, navazuje tak na své čtyři knihy, dvě starší viz níže.

O Zdence Kmuníčkové se můžete více dozvědět i zde:

Zdenka Kmuníčková napsala již dvě knihy. Knihu „Zločiny kacířky Klotyldy“ a „Poslední dny Jana Palacha“.

Ing. Dora Růžičková, Ph.D. se zná se Zdenkou Kmuníčkovou od roku 2006, kdy k ní začala jezdit na holotropní/integrativní dýchání. Jejich vztah během let, které byly prožívány intenzivně, i díky radám v obtížných životních situacích, přerostl v přátelství. V květnu 2020 vznikl nápad sepsat metodu Zdenky Kmuníčkové, aby mohla pomáhat dál a i těm, kteří se se Zdenou osobně nesetkali. Dora začala za Zdenou jezdit každý čtvrtek z Olomouce do Prahy, rozvíjely spolu témata, natáčely, Dora přepisovala, Zdena následně pročítala, doplňovala, korigovala. Vzniklo 22 kapitol podle témat. Dora již vydala 21 knih v rámci svého působení na Univerzitě Palackého v Olomouci, uplatnila proto své zkušenosti, pomohli i další lidé a kniha spatřila světlo světa v říjnu 2021.
"Hezké vzpomínky a pocity s nimi spojené jsou poklady v naší tajné skříňce - pokud nevzbuzují žádost, aby se ty prožitky vrátily, a tím smutek a nostalgii..."

Poděkování

Děkujeme Viktorii Pražákové a Aleně Černochové za společné ilustrace na webové stránky knihy.

"Vzpomínky by měly vzbuzovat jen vděk a sílu k současnosti, ale veškerou lítost nad minulostí vysypávat..."